Při insolvenci či exekuci se musí povinný  buď pást na obecní trávě a nebo musí zapadnout do šedé ekonomiky. Splácet nemá z čeho a majetky mu rozkradou do poslední cihly. Kdo nezažil - nepochopí. Já mám osobních zkušeností na rozdávání a některé oběti i zastupuji u soudu.Tak vím o čem mluvím.

Chudák povinný. Darebák věřitel - chce své peníze!!!

Ač to není výslovně deklarováno, vycházíte z nesmyslného předpokladu, že dlužník je povinen splatit jen část dluhu a to v jakési lhůtě, jak mu vyjde.

  Není tomu tak.

  Dlužník je povinen  s p l a t i t   ve smluvené lhůtě  c e l o u   č á s t k u   včetně příslušenství. Proto by měl exekutor zabavit vše.  Stát je však k dlužníkům laskav (je to laskavost, jedno, zda tomu věříte) a nedovolí zabavit jisté minimum, aby dlužník přežil. Ta laskavost jde na účet věřitele, nikoliv státu (to jen mimochodem).  A zde je ta rovnost: minimum je pro každého stejné. Toto minimum je (v tomto případě správně) určeno podle toho, že všichni máme stejný žaludek.   Takže listina na naplněna.  I tak při stejné půjčce ten chudší odrbe věřitele víc (a je s podivem, že zde o rovnosti neřvete!).

No však od toho, aby byl dlužník motivován ke zlepšení situace tu máme insolvenční řízení a případné oddlužení. Tudíž bych takový návrh na zlepšení legislativy směřoval tam.