Exekutorské komoře zvoní hrana!

Všeobecná deklarace lisdkých práv článek 2 (1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Nařízení vlády o provádění srážek určuje kam až srážky lze provést a občanský soudní řád určuje pořadí těchto srážek. Každý ať si tyto předpisy najde sám. Současný výkon exekuce je prováděn nepřípustným způsobem. Provádění srážek k nezabavitelnému minimu vždy a okamžité vyplacení věřitelům je evidentně proti výše zmíněné deklaraci. Pokusím se stručně vysvětlit v následujících řádcích. Dlužník A dluží 100 tisíc, příjem 15 tisíc. Dlužník B dluží 500 tisíc, příjem 25 tisíc. Dlužník C dluží milion, příjem 35 tisíc. Všem třem dlužníkům je prováděna srážka k nezabavitelnému minimu 8 tisíc. Dlužník A splácí 46 % svého příjmu Dlužník B splácí 68 % svého příjmu Dlužník C splácí 77 % ze svého měsíčního příjmu. Jednoduše to znamená, že žádný exekutor nesmí použít celou zabavenou částku k jakýmkoliv jiným účelům, než je uspokojení životních potřeb dlužníka. Exekutorská komora, jak předpokládám, existuje proto, aby se jednotliví exekutoři ujednotili a neporušovali nějaké zákony. Především zákony zaručující svobodu a demokracii. Exekutorská komora by měla svolat schůzi a ujednotit procentuální výměr ze zabavených částek. Řekněme 70 % jako protipól proti oddlužení. Dlužníku A bude zabaveno z příjmu 7 tisíc k nezabavitelné částce. K uspokojení věřitelů a odměnu exekutora bude užito 4,9 tisíc tj. 70% a zbytek vyplacen dlužníku! Dlužníku B bude zabaveno z příjmu 17 tisíc k nezabavitelné částce. K uspokojení 70 % tj 11,9 tisíc a zbytek vyplacen dlužníku. Dlužníku C bude zabaveno z příjmu 27 tisíc k nezabavitelné částce. Ve prospěch věřitelů a odměnu exekutora se užije opět 70 % tj. 18,9 tisíc a zbytek opět musí být vyplacen dlužníku. Někdo může namítat, že je to nespravedlivé pro věřitele.Opak je pravdou. V první a současné variantě je věřitel dlužníka C zvýhodněn proti věřiteli dlužníka A a B. Ve variantě, jak by to mělo být dostanou všichni podíl z částky 70% dle míry své pohledávky což spravedlivé je! V praxi by mohlo být povinnou součástí exekučního příkazu pokyn plátci mzdy, aby z celkové zabavitelné částky zasílal exekutorovi pouze částku ve výši 70% zabavitelné částky. Dlužník bude mít nejen právo nakládat se svým životem jak se mu zlíbí, ale může se rozhodnout, zda bude splácet do smrti, nebo si najde brigádu, aby dobu srážek zkrátil. Při ponechávání jen nezabavitelného minima, což je současnou denní praxí, dlužník nemůže dělat zhola nic a prakticky je uvržen do "těžkých životních podmínek" Několik přísných zákonů závěrem: Apartheid a diskriminace skupiny lidí (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) (1) Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let. (2) Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, a) uvrhne-li činem uvedeným v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, Listina základních práv a svobod Článek 36 (3) Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.