Kde začíná a kde končí pravomoc insolvenčního správce?

Je na můj majetek prohlášený konkurz. Ke konkurzu se dopracoval soud na základě zvláštních okolnosti,které musí vyřešit jiný soud. Pan správce však jedná zcela v duchu konkurzu, shromažďuje peníze, které mu pravidelně posílám, stejně jako při oddlužení. Pak má dost a zruší účet majetkové podstaty. Soud se nemá k vydání ukončení konkurzu, nebo k vydání jakéhokoliv usnesení. Proto jsem požádal pana správce o písemný souhlas s mým zahájením podnikání na živnostenský list.

Překážky v podnikání dlužníka v konkurzu vymezuje § 8 živnostenského zákona. Nic z toho, co tam je napsáno se mě netýká až na odst. 4) musím mít jen souhlas insolvenčního správce. 

Požádal jsem pana doktora emailem.

Co pan doktor udělal? Napsal soudu žádost jejíž přesný opis je níže. Dovoluji si jej prezentovat, neboť je veřejně dostupný v in.rejstříku.

"Níže přeposílám žádost dlužníka o souhlas se zahájením podnikání v rámci konkursu a dovoluji s požádat soud, aby mi v rámci dohledací činnosti udělil pokyn, zda mám této žádosti vyhovět, či nikoliv.

Mám za to, že podnikání fyzické osoby v konkursu je problematické i za situace, kdy dlužník má kladný postoj k insolvenčnímu řízení, natož v situaci, kdy dlužník dlouhodobě dává najevo postoj negativní. Insolvenční správce v konkursu má dispoziční oprávnění za dlužníka a dle výslovného znění § 246 odst. 1 insolvenčního zákona "zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností" což vyžaduje plnou spolupráci od dlužníka. Podle mého mínění, by podnikání dlužníka nepřineslo v dané věci žádné pozitivní výsledky pro insolvenční věřitele.

Druhým důvodem, proč jsem žádost dlužníka odmítl je skutečnost, že v dané věci je soudem 1. stupně schválená konečná zpráva, čímž fakticky došlo k ukončení fáze zpeněžování dlužníkova majetku. Je tedy na dlužníkovi, aby zvážil, zda trvá na svém dovolání proti schválení konečné zprávy (když dlužník ve svém odvolání nerozporuje žádné údaje na stran příjmů či výdajů), případně aby toto odvolání vzal zpět,, čímž by došlo k urychlenému ukončení konkurzního řízení. Po zrušení konkursu nic nebrání dlužníkovi v tom, aby svobodně nadále podnikal."

Už v první větě píše nesmysly. Nehodlám podnikat v rámci probíhajícího konkurzu, ale protože mám nápad, chuť a nadšení.

V druhé větě pan doktor obtěžuje soud a mrhá tak penězi nás všech, když žádá o něco, co je plně v jeho kompetenci a nic mu nebrání, protože nezná důvod, který by mi v podnikání bránil ....vlastně zná důvod?

Kdo z první věty druhého odstavce nepoznal, že negativní postoj mám mít já? Já se domnívám, že takové poznámky si pan doktor měl odpustit, v zákoně není negativní či pozitivní postoj. I v Českých zákonech platí ano, nebo ne. Nic méně se na mě dopustil označením negativního postoje, navíc zveřejněného, před širokou veřejností, nactiutrhání. 

Co je nejdůležitější připomenout, pan doktor si veřejně před soudem žádá o úplatek. Chce, aby dlužník zvážil zpětvzetí svého odvolání proti konečné zprávě (nechci aby správce mohl disponovat s majetkovou podstatou) protože jedině tak se celá věc urychlí a až po tom urychlení (kdy bude moci správce čerpat svou odměnu z majetkové podstaty) bude dlužník moci podnikat.

Živnostenský úřad chce správní poplatek. Ten zaplatím a pak už nebude existovat boha, který by mi v podnikání zabránil..nebude?

Kde začíná a kde končí ..........?