Vykrádácí insolvence ze zahraničí a jiná šmelina

Zločiny v insolvencích nejsou úplně jednoduše prokazatelné jako organizované, neboť ve skutečnosti jsou chaotické. Avšak v chaotickém chování lze najít jisté opakující se znaky organizovanosti.  

Při svém pátrání po zločinech v insolvenci jsem zjistil, že na našem území působí dvě inkasní společnosti. Jedna má sídlo ve Velké Británii a ta druhá v Holandsku.
Obě zastupují různí právníci z Česka, kteří s právem šmelí, jako trhovci na blešáku.
Zahraniční inkasní firmy vstoupí do insolvence dlužníků svými přihláškami pohledávek. Aby co nejvíce uspokojili své klienty, popírají přihlášené pohledávky ostatních českých věřitelů.
Pokud je přihlášená pohledávka popřena, zpětvzetí popření je možné do doby, dokud se nerozhodne o oprávněnosti popření.
Ve skutečnosti se to děje takto. Zahraniční věřitel popře pohledávku jiného věřitele, ten svou přihlášenou pohledávku obhájí, nebo svou pohledávku vezme zpět. 
Když ji obhájí, věřitel, který pohledávku popíral, vezme popření zpět. To je špatně!
Citace zákona: "§ 178
(1) Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.
(2) Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky."

Se zákonem se šmelí jako na trhu. Věřiteli je oprávněně popřena pohledávka a ten ji zvesela vezme pouze zpět, místo aby správce, který je zřejmě nedbalý pod tíhou úplatků, podal návrh soudu o uložení povinnosti tomuto věřiteli zaplatit do majetkové podstaty.
Dlužník může za příznivých okolností, příznivé okolnosti znamenají dodržování zákona soudcem i správcem, z insolvence odejít v zisku.
Znám dlužníka, jehož věřiteli byla popřena pohledávka ve výši milion korun. Ostatní přihlášené pohledávky mají hodnotu cca 750 tisíc. Advokát jednoho věřitele ten milion popřel v plném rozsahu. Věřitel s milonem vzal pohledávku zpět a tím se prakticky přiznal k neoprávněnosti pohledávky až po možném účinném zpětvzetí. 
Správce měl okamžitě reagovat a navrhnout soudu, aby uložil tomuto věřiteli zaplatit ten milion do majetkové podstaty. Zpeněžením podstaty by bylo následně rozděleno 100% pohledávek, odměna správci a dlužníku by ještě zbylo bezmála dvě stě tisíc. Nic však správce neudělal, protože dlužník vždy stejně zaplatí všechno, co si kdo vycucá z prstu.
Věřitelé zvesela berou své popřené pohledávky zpět, protože vědí, že korumpovaný, nebo hloupý soud dříve nebo později schválené oddlužení zruší tak jako tak a svou pohledávku budou moci opět vymáhat jako doposud.